Točník

  Obec Točník

Počet obyvatel: 239

Název obce je poněkud zavádějící. Přímo v obci se totiž na skalním žebru k nebi týčí mohutná věž hradu Žebráku s rozvalinami ostatních hradních budov. Tento hrad však stál na svém místě již před založením obce, a tak její název byl odvozen od nového hradu Točníku, který nechal postavit český a římský král Václav IV. na vysokém kopci nad obcí (454 m.n.m.)
Většina návštěvníků si názvy obou hradů zaměňuje. Zmatek z toho plynoucí, je natolik častý, že si toho všiml i Jára Cimrman, a proto názvy obou hradů začlenil ve své praktické příručce "Pleteme si" mezi tzv."věčné omyly."
Točníkem se nazývá rozvodí vodních pramenů tvořené křemencovým hřbetem.
Zámeckého kopce či dlouhý oblouk toku Stroupinského potoka spěchajícího od města Žebráku přes Točník ke Zdicím.
Obec je rozdělena skalním bradlem žebráckým na dvě části: Předskalí, blíže k městu Žebráku a Záskalí, směrem na Křivoklát. K obci patří i tři polosamoty: Bradačovna (mezi Žebrákem a Točníkem), Opyš (hájovna nad vsí Točník směrem zbirožským) a Rasovna v Záhrází (směr Křivoklát).
Obec je součástí Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a nachází se v památkovém ochranném pásmu hradů. V obci za hradem Žebrákem, kde pod rybníkem V Peklích přijímá Stroupinský potok vody potoka Pekelského, dochází k přirozenému propojení lesů zbirožských s lesy hředelskými.
V obci je patrná stavební stará zástavba, která souvisí s hrady a jejich podhradím.
Jde o areály obou hradů, točnícký dvůr, starý pivovar, dva mlýny, hostinec "U Václava IV." (Kocanda zvaný), kapličku Sv. Jana Nepomuckého na návsi a několik dochovaných starých domů. Další část obce tvoří domy postavené v 19. a na počátku 20. století a novostavby.
Současný život v obci je vázán na čilý ruch turistický během "hradní sezóny", tj. od března do konce října. Tím je i určena nedílná souhra správy obce a hradů.Obec Točník si dosud udržuje svůj vesnický charakter, ačkoli se stále častěji ozývají hlasy a přímluvy k expanzi příměstské. Obec, jako součást Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a památkového pásma hradů, tvoří hráz a přirozený přechod mezi venkovským krajinným rázem a příměstskou zástavbou s průmyslovými přidálničními hnízdy. Za vsí se táhnou do tří světových stran krásné lesy bývalého loveckého hvozdu českých králů (Zbirožsko,Křivoklátsko, Berounsko). Dopřejme si zde klidu.