Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

domů

 

Památky

- prohlídněte si hlavní památky našeho území -

 

 

 

Zámek Nižbor

- Informační centrum keltské kultury -

Zámek Nižbor

Otevírací doba:
květen-červen: 10:00 – 17:00
červenec-srpen: 9:00 – 18:00
září-říjen: 10:00 – 17:00
Telefon: +420 311 693 100
Fax: +420 311 693 000 
E-mail: nizbor@celticeurope.cz
Vstupné: Dospělí: 50 Kč 
Děti: 20 Kč 
Web: http://www.nizbor.com/

 Nádvoří 

 

Hrad Nižbor se nad Berounkou tyčí již od druhé poloviny třináctého století. Založil ho pravděpodobně Přemysl Otakar II. (první zmínka o něm se objevuje v roce 1265), ale není vyloučeno, že to byl již jeho otec, náruživý lovec Václav I. Jeho původní jméno bylo Miesenburg, česky Hrad nad Mží. Řeka je dnes známá jako Berounka a hrad jako Nižbor, což je zkomolenina původního názvu. Hrad sloužil jako lovecké sídlo českých panovníků a pravděpodobně byl i správním střediskem kraje před založením Karlštejna. Vzhledem ke své pozici na skále nad řekou a mohutnému opevnění byl velmi dobře chráněn. Přesto ho v roce 1425 dobyla husitská vojska.

   Po roce 1601 byl hrad prodán z přímého majetku panovníka a noví majitelé (z rodu Šanovců) jej renesančně přestavěli. Hrad, nyní vlastně již zámek, znovu změnil majitele během pronásledování mnoha českých pánů po bitvě na Bílé Hoře a nakonec jej získal i s přilehlým panstvím rod Valdštejnů. Ve čtvrtině 18. století došlo k poslední přestavbě, tentokrát barokní, a v této podobě známe zámek dodnes. Jeho majiteli se posléze stal rod Fürstenbergů. Západně od zámku najdete jejich rodovou hrobku a památník Karla Egona Fürstenberga.

   Za socialistické éry zámek značně zpustl a v devadesátých letech byl zachraňován ve velmi zdevastovaném stavu. Rekonstrukce není ještě dokončena, ale její dílčí výsledky můžete posoudit sami. Již zrekonstruované prostory obývá Informační centrum keltské kultury, které nabízí zajímavou a unikátně pojatou expozici.

 

Keltské oppidium Stadonice

- oficální internetové stránky -

Oppidum

informační tabule

přírodní valy

   

 

 

   Po načerpání v Informačním centru keltské kultury v Nižboru jistě dostanete chuť si na vlastní oči prohlédnout místo, kde naši předkové (pokud je považujeme za své předky) žili, a to, co nám po nich zůstalo. Není potřeba chodit daleko. Stradonice jsou částí obce Nižbor a od zámku jsou vzdálené jen zhruba 1,5 km.

 

   Ve Stradonicích se nechte vést turistickou značkou a u kostela opusťte silnici. Chcete-li se dostat k oppidu, budete muset vystoupat nad ves, ale odměnou vám bude pěkný výhled. Po příjemné polní cestě dojdete až k místo, kde jsou ještě patrné zbytky opevnění a vstupu. V případě, že by vám to uniklo a považovali byste zbytky valů pouze za obyčejnou mez, upozorní vás vstupní cedule, na níž se dozvíte i leccos zajímavého o opevnění.

   Po pročtení můžete pokračovat dál do prostoru hradiště, které mělo rozlohu asi 90 hektarů. Další tabule vás seznámí se stavbami, jejichž zbytky odkryl archeologický výzkum. Pro nás z nich již není patrné nic.

Pokud vás to neodradí, pokračujete dál a vystoupáte do nejvýše položeného a samozřejmě také nejzajímavějšího místa, do bývalé akropole. Kříž označuje místo, kde byl v roce 1877 nalezen keltský poklad. Dnes tu ale kromě další informační tabule o životě Keltů najdete pouze zbytky ohniště. Bohužel zcela nedávného. 

Pokochejme se tedy alespoň pohledem na moře zeleně okolo a vydejme se buďto dále po okruhu, který končí opět u nižborského zámku, nebo stejnou cestou zpět do Stradonic. Osobně doporučuji spíše pokračovat, cesta Býčím údolím je sice poněkud krkolomná, ale jinak velmi příjemná. Stejně tak Údolí Habrového potoka. Cestu lze samozřejmě absolvovat i z druhé strany.

Jste zklamaní, že toho bylo k vidění tak málo? Nezapomeňte, že se jedná o památné místo české zlaté horečky, vydrancované památekchtivými “zlatokopy” do posledního zrníčka. Některé předměty, které zde byly nalezeny, jsou k vidění v muzeích. Byly to mince z různých koutů Evropy, mezi nimiž jsou unikátem například ty ze severní Afriky. Jejich nález dokládá, že toto hradiště bylo ve své době významným centrem, kam si pravděpodobně našli cestu i obchodníci opravdu zdaleka. Mimo mince se zde našly i zbytky nádob a keramiky, kovářské výrobky a dokonce rámečky voskových tabulek a psací rydla. Nu, nebyli naši předkové neuvěřitelní?

 

Památník J.Jungmanna

- významný rodák obce Hudlice -

 

Josef Jungmann

Otevírací doba: 1.duben - 31.říjen
od středy do neděle
9.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00
Telefon:

737 311 567
311 697 323

E-mail: ouhudlice.hubeny@tiscali.cz  
Vstupné:

dospělí - 20 Kč 
studenti/děti do 15 let - 10 Kč
rodinné - 50 Kč
držitelé ZTP - zdarma

Web: památník Josefa Jungmann
Galerie: fotogalerie

 

   

 

 

rodný dům J.Jungmanna

   Rodný dům a památník Josefa Jungmanna se nachází poblíž návsi, v centru obce Hudlice.

   Jedná se o typickou staročeskou roubenou chalupu z roku 1718. Uvnitř najdeme dobové zařízení a také expozici, která nám představuje život a dílo Josefa Jungmanna. Před chalupou stojí od roku 1873 památník s Jungmannovou bustou z novojáchymovské litiny.

Průvodkyně: 
   lze sjednat na tel. 737 311 567 nebo na OU Hudlice.

Suvenýry:
   
turistické známky, pohlednice, štítky a jiné lze zakoupit přímo při prohlídce, na OÚ v Hudlicích nebo v nedaleké restauraci.

 

Hradiště Velíz

- posvátná hora boha pastýřů -

Velíz ze severovýchodu

Idol VeleseIdol Velese

 

 

 

 

 

 

 

 
   Vrch Velíz (595 m n. m.) se nachází nad vesnicí Kublov v okrese Beroun asi 20 km západně od Berouna na okraji křivoklátských lesů. Archeologické vykopávky zde potvrdily nález pravěkého sídliště, které zde bylo i v době keltské a slovanské. Ve slovanských dobách zde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů[zdroj?], dnes je na něm postaven křesťanský kostelík Narození svatého Jana Křtiele se hřbitovem. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní.
 
   Již od počátku obecního zřízení v roce 1850 patří osada (samota) a vrch k obci Kublov. V roce 1850 je Velíz zmiňován jako osada (obec Kublov tehdy patřila k okresu Křivoklát), v roce 1930 jako samota (v okrese Rakovník), dnes patří Kublov i s Velízem k okresu Beroun.
 
Historie
 
   Vrch Velíz, pohled z Kopanin, vpravo ves Kublov
Louka na jihovýchodním úpatí nesla název U servaného Jana. Český katolický národopisec Václav Krolmus zaznamenal, že se zde v dávných dobách seprali pohané s křesťany a všichni zde zůstali ležet zabití. Podle legendy zde byl davem rozvášněných pohanů roztrhán křesťanský poutník Jan.
 
   Moderní idol slovanského boha Velese na Velízu
Podle Kosmovy Kroniky české roku 999 přivedli Vršovci na Velíz zajatého přemyslovského knížete Jaromíra[1] (podle jiných reprodukcí Kosmovy kroniky jej zde Vršovci drželi v letech 1004-1012)[zdroj?] a mučili jej (podle pověsti se jej chystali rituálně obětovat pod posvátným dubem). Byl zachráněn svou družinou.
 
Portál kostela na Velízi
 
   Na paměť své záchrany nechal kníže Jaromír kolem roku 1000 postavit na Velízi románský kostelík, zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Roku 1037 kníže Břetislav kapli svěřil benediktinům, kteří si zde zřídili poustevnu a počátkem 14. století proboštství. To bylo za husitských válek vypáleno, kostel byl v 18. století barokně přestavěn. Je zde také hřbitov, na kterém je pochován mimo jiné Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova.
 
   Kostel v 20. století obnovil a zrekonstruoval jáhen a akademický sochař Karel Stádník, který se o objekt také staral. Probíhají zde mše každou druhou sobotu od 17 hodin.
 

Zdroj: wikipedia
Foto: veleslava rakovnicko.cz veleslava

 

Pamětní síň  J.L. Zvonaře

- život a dílo hudebního skladatele Josefa Leopolda Zvonaře -
 

   Přijďte se podívat na stálou expozici o životě a díle tohoto hudebního skladatele. A kdo to vlastně J.L. Zvonař byl? Rádi Vám to přiblížíme:

J. L. Zvonař

   V Kublově se narodil hudební skladatel a pedagog Josef Leopold Zvonař, významná osobnost Českého národního obrození. Památky na jeho život a dílo lze shlédnout v památníku v I. patře místní školy. Před ní stojí v parku jeho pomník z r. 1871, mistrovské dílo železáren v Novém Jáchymově. V dolní části obce je k vidění exteriér Zvonařova rodného domku s pamětní deskou, který je typickým příkladem středočeské lidové architektury z přelomu 18. a 19. století. Na lesním hřbitově na Velízi se nachází hrob J. L. Zvonaře. K nejznámějším z jeho skladeb bezesporu patří píseň Vlastenecké hory známá pod zlidovělým názvem Čechy krásné Čechy mé.
Památník J. L. Zvonaře lze navštívit na požádání u OÚ Kublov. Kostel sv. Jana Křtitele na Velízi je otevřen při mši každou neděli v letním období mezi 10 - 11 hodinou, nebo na požádání u OÚ Kublov.
 
Zdroj: kublov.cz
 

nahoru